..................................................................................................................................................

V poslední době jsem se začal piplavě prohrabávat v problémech ohledně autorských práv a s úsměvem v ksichtu jsem zjistil, že každý jedinec v této zemi má nárok na vytvoření jedné kopie hudebního CD pro vlastní potřebu. Všechno by bylo v naprostém pořádku, kdyby se nám určité společnosti (Sony Music, Popron, …) nesnažili toto právo upřít.

Všechno to začalo u Sony Music. Toto významné vydavatelství si začalo stěžovat na neuspokojivou prodejnost a za viníka označilo piráty, kteří kopírují ostošest a ještě si za to nechají platit - to bych ještě uznal. To, co ale následovalo, byl naprostý humus – především pro poctivé posluchače, kteří jsou za hudební disk schopni utratit až 600 Kč,-. Sony Music na své nosiče začlenilo ochranu proti kopírování a začalo se schylovat k bouři, jelikož takto chráněná CD přinesla velkou vlnu odporu. Originální kompakt totiž nefungoval ve starších CD přehrávačích, při vložení do CD-ROM mechaniky u PC většinou následoval „zámrz“. V mnoha případech nosič z počítače vůbec nešel vyndat – bylo zapotřebí počítač restartovat či rovnou vypnout. Záměr vydavatelství se ale vydařil – ve standardním vypalovacím softwaru se kompakt ne a ne zkopírovat, podobné zklamání vás čekalo i při pokusu hudbu nagrabovat do jiných formátů (*.wav, *.mp3, *.ogg).

Úplně nejhorší na celém tomto problému je to, že se i přes nespokojenost spotřebitelů (nás) k Sony Music přidali i další vydavatelé po celém světě. Následovalo mnoho dalších různých fíglů a ochran (not a condom), které měly za úkol znemožnit zálohování kompaktu. Možná by pro lepší orientaci neuškodilo, kdybychom si vyjmenovali názvy nejznámějších zabezpečení : Safedisc (v současnosti existuje 5 verzí), Safeaudio a neméně zákeřný Cactus. Jako příklad současných ochran mohu uvést svůj nejčerstvější zážitek : vložil jsem chráněný disk do mechaniky u počítače, po zdlouhavém načítání se spustil mini přehrávač podobný Winampu a hudbu jsem si (ne)užil v naprosto odporné kvalitě (nejčastěji se jedná o 64 Kbs, 22 KHz) - tento disk samozřejmě nešel zálohovat (vypálit). Když jsem ale stejné CD vložil do věže či stolního audio přehrávače, k mému překvapení se disk tvářil, jako by byl úplně obyčejný bez zabezpečení – hudba se přehrávala v normální kvalitě. Název této ochrany mi bohužel není znám.

Již od první chvíle, kdy se vydavatelé snažili utlumit či úplně odstranit pirátsví pomocí zabezpečení kompaktů, bylo všem jasné, že si „chytrý“ člověk najde nějakou cestičku k úspěchu a systém, který znemožňoval kopírování, prolomí a obejde. A tak začaly vznikat mnohé způsoby, jak si originální chráněný disk okopírovat. Z internetu a z okolí jsem zaslechl několik triků, jak si pro sebe chráněný hudební disk zazálohovat, a tak se s vámi s některými z nich podělím. Tyto postupy nefungují pro všechny druhy ochran, ale týkají se pouze konkrétních zabezpečení, které chtěl autor nápadu překonat (některé postupy totiž nepochází z mé hlavy).

Nezbytně budete potřebovat věž či jiný audio přehrávač s výstupem (nejčastěji jím bývá dvojice konektorů zvaných CINCH), dále pak speciální audio kabel, zvukovou kartu se vstupem a software pro zaznamenání hudební stopy do PC.

Nyní bych se na moment pozastavil nad audio kabelem, kterým propojíte přehrávač s počítačem. Na jednom konci musí být dvojice již zmíněných CINCHů (či jiné, záleží na vašem přehrávači), na druhém konektor JACK 3,5 (ten se zasune do vstupu na zvukové kartě). Tato šňůra se dá bez problémů sehnat v obchodě, ale určitě by nebylo na škodu, kdybyste si ji (pomocí pájky a cínu) sami vyrobili – není to nic složitého (když jsem to zmáknul i já).

Nahrávací software nemusí být nic extra, hlavně když zvládne zachytit signál ze vstupu zvukovky. Mě se nejvíce osvědčil Nero Wave Editor, který tvoří součást vypalovacího balíku Nero. Jestliže však tento soft nevlastníte, alternativní možnosti se dají nalézt na internetu.

Teď tedy celkový postup : 1) První konektor (či dvojici) zapojte do výstupu hudebního zařízení, druhý konektor do vstupu na zvukové kartě. 2) Ve Windows nastavte všechny potřebné parametry (poklepejte na žlutou ikonu rozhlasu na spodní liště, vyberte MOŽNOSTI > VLASTNOSTI > ZÁZNAM > v dolní části okna zaškrtněte LINE IN > potvrďte OK > zde zaškrtěte políčko VYBRAT u sloupce LINE IN > nastavte hlasitost). 3) Spusťte audio editor (Nero Wave Editor či jiný). 4) Spusťte rádio, kazetu či CD (podle toho, co chcete zaznamenat) ve stolním přehrávači . 5) V nahrávacím softwaru zadejte RECORD (označeno červeným kolečkem) a nahrávejte.

Jakmile nahrajete požadovanou stopu, není již problém ji umístit na hudební kompilaci či vypálit v jiných formátech.

Tímto postupem se ale bohužel snižuje kvalita a hlasitost nahrávaného zvuku (podle vlastností zvukové karty) a tak ho využívejte jen v nouzových situacích, když se vám nezdaří nebo nezamlouvají 2 následující tipy.

Tento postup sice není nejspolehlivější, každopádně jestli si nechcete kopírovat celé CD, ale třeba jen jednu skladbu, je nejvhodnější. Budete na něj potřebovat především program pro převod digitálního audia z kompaktních disků CD´n´Go Suite 2.0, jež je pokračovatelem úspěšného předchůdce CD´n´Go z roku 1999. Tento skvělý pomocník – navíc freeware – vám umožní převést audio stopu s koncovkou *.cda do MP-trojky, Wavu či jiných formátů. A nyní se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu – podařilo se mi s ním nagrabovat i hudbu z chráněných disků. Jak jsem již poznamenal, tento způsob není příliš spolehlivý. Soudím tak, jelikož se mi převod do PC nepovedl vždy. Stopa se zkrátka někdy nenačte a tudíž i nepřevede do jiného formátu. Zkuste experimentovat a kdyžtak mi napište, jak jste dopadli. Já bohužel na nějaké pokusy nemám čas, a tak je s radostí přenechám na vás.

Úplně na závěr bych chtěl poznamenat, že sám osobně nesnáším piráty a tímto článkem je nepodporuji! Myslím si ale, že když si chce „chudý“ student zkopírovat hudbu pro sebe a svoje uši (nevydělává si tím), není na tom nic špatného. Záloha originálu rovněž není žádný prohřešek, a tak mi stále nedochází, proč nám její vytvoření vydavatelé tolik komplikují - piráty tím stejně nevyplení. Všichni si zkrátka nemůžeme dovolit předražené originální disky, jejichž cena dosahuje i několika stovek. Až cena hudby v obchodech klesne na 200 - 300 Kč, pak teprve bude mít smysl koupit si vylisovanou kopii s originálním obalem a bookletem.

..................................................................................................................................................